Interpelace M. Pekarové Adamové ve věci mokřadu Tály a boje se suchem

27.4.2020

Vážený pane ministře, v uplynulých týdnech byl zničen mokřad Tály, který vznikl opotřebením meliorační sítě u Uherčic na Břeclavsku v roce 2016. 

Interpelace M. Pekarové Adamové ve věci mokřadu Tály a boje se suchem

Vážený pane ministře,

v uplynulých týdnech byl zničen mokřad Tály, který vznikl opotřebením meliorační sítě u Uherčic na Břeclavsku v roce 2016. Sedmihektarový mokřad poskytoval domov vzácným živočichům a úspěšně zadržoval vodu v krajině. Tu vodu, o jejímž zadržení vláda, jíž jste součástí, mluví po celou dobu svého mandátu, a kterou se v krajině bohužel stále nedaří zadržovat, protože chybí silná legislativa, která by změnu struktury krajiny vůbec umožnila. Tento mokřad vznikl zcela zadarmo a svoji funkci plnil skvěle. Byl však na orné půdě a nedala se na něm provozovat dobře dotovaná zemědělská výroba tak, jako před rokem 2015, a bylo snadné vše uvést zpět do formálního pořádku – stačilo melioraci znovu zprovoznit. Což se posléze pokoutně stalo.

Česká inspekce životního prostředí v závěru protokolu z jednání dne 11. 2. 2020 (viz příloha) konstatuje, že: “Mokřad je důležitým stanovištěm mnoha zvláště chráněných druhů a je nutné zachovat jeho zvodnění, a neopravovat výpustný objekt (…).“ ČIŽP bohužel nevydala zákaz do mokřadu zasahovat a manipulovat s melioračním systémem, ze zápisu však vyplývá, že možným řešením by bylo, pokud by v rámci pozemkové úpravy obce Uherčice  došlo k legalizaci mokřadu a vlastníci půdy byli odškodněni výměnou za pozemky obce.

Následně se však voda začala ztrácet, s melioračním zařízením někdo evidentně manipuloval (pachatel nezjištěn, vlastník, tedy Státní pozemkový úřad, o nepovolené manipulaci nic neví) a neznámo kým byla vykopána strouha k odvodnění té části mokřadu, již obhospodařuje společnost Zemos z koncernu Agrofert. Formálně neexistující, ale přesto významný krajinný prvek, byl vysušen, orná půda se vrátila svému účelu, zemědělská společnost má zpátky své dotace, majitelé ornou půdu a meliorace je zprovozněna tak, jak to odpovídá právnímu stavu.

Jsem přesvědčena, že bylo v zájmu celé společnosti, tento náhodně vzniklý mokřad naopak proměnit v trvalou pomoc krajině. Voda, která byla v mokřadu, mohla nadále podporovat vzácnou biodiverzitu, ochlazovat rozpálenou okolní půdu, chladit vzduch a přispívat k tvorbě malého vodního cyklu. Namísto umožnění pokoutného vysušení mělo dojít k vyrovnání s vlastníky půdy, začlenění mokřadu do formálních struktur, jako je katastr nemovitostí a evidence LPIS, a vyhlášení chráněného území. Pokud takové kroky nejsou možné podle současné legislativy, je na místě navrhnout a přijmout takové změny, které by trvalé zachování a ochranu podobně vznikajících mokřadů umožnily. Krajina se samovolně dynamicky proměňuje a přístup rozumného hospodáře musí spočívat v podpoře a v maximálním využívání pozitivních změn a v promyšleném předcházení změnám negativním.

Efekt obrovských částek, které již byly do „boje se suchem“ formálně vloženy, v české krajině bohužel dosud není vidět a ničení krajiny krátkozrakým způsobem hospodaření pokračuje. V ČR je přes 1 milion ha pozemků odvodněných plošnou trubkovou drenáží, skoro 15 tisíc km upravených malých vodních toků a přes 11 tisíc km odvodňovacích kanálů. Přes množství vládních proklamací a utracené desítky miliard musel koncem loňského roku NKÚ konstatovat:

V Česku chybí zásadní opatření pro boj se suchem, stejně jako potřebná právní úprava. Vyplývá to ze zjištění Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ), který se zaměřil na ministerstvo zemědělství (MZ) a ministerstvo životního prostředí (MŽP). Podle kontrolorů také nejsou současné dotační programy na řešení problematiky sucha připraveny a ministerstva nové nezavedla, výjimkou je pouze program Dešťovka. Škody, které sucho způsobilo loni, činily podle NKÚ 24 miliard korun. NKÚ uvedl, že sucho a nedostatek vody měla ministerstva řešit prostřednictvím 49 úkolů stanovených vládou v roce 2015. Většina plánů podle NKÚ zatím realizována nebyla. Podle NKÚ obě ministerstva financují boj se suchem ze 37 dotačních programů, z nichž v letech 2017 a 2018 rozdělila téměř 28 miliard korun. "V naprosté většině se však jedná o mnoho let trvající programy, které na boj se suchem a nedostatkem vody nejsou přizpůsobeny. Většina z nich tak neobsahovala konkrétní a měřitelné cíle pro tuto oblast.

Takovou situaci považuji za zcela tristní. Chcete-li v boji proti suchu skutečně něco udělat, začněte vracet zpátky vodu do krajiny právě odstraněním, anebo smysluplným využitím (tedy k zavodňování), těchto meliorací. Že to jde i s minimálními prostředky, ukazuje řada příkladů ze zahraniční i z Česka, například ukázková soukromá rezervace České společnosti ornitologické Josefovské louky u Jaroměře ve východních Čechách.

Tímto Vás, vážený pane ministře, vyzývám, abyste v součinnosti s Vašimi podřízenými organizacemi zajistil obnovu mokřadu Tály a jeho začlenění do pozemkových úprav obce Uherčice. Dále Vás vyzývám k předložení návrhu legislativy, která by dala za povinnost uživatelům zemědělské krajiny, aby v součinnosti s vlastníky a místními samosprávami, zajistili změnu struktury krajiny ve smyslu výše uvedeném. Vyzývám Vás, aby proklamace ohledně adaptace České republiky na klimatickou změnu a boj se suchem, pokud jsou skutečně míněny vážně, došly naplnění formou těchto konkrétních kroků.

Předem Vám děkuji za odpověď a informaci, kdy dojde k předložení potřebných změn.

Markéta Pekarová Adamová, předsedkyně TOP 09